Lubor 13.9.

Tak vcerejsi predvest nelhala a stinohra ve smyslu temneho chladu skutecne dorazila.
Jasne modra obloha uvnitr mistnosti klamave deklarovala prijemny den, ale sandal a kratky rukav v realnem svete hodnotil situaci vskutku jinak.
Na slunicku bylo fajn, ale v zakrytu budov bylo znat znacne ochlazeni.
Stejne jako oslabujici koruna.
Navsteva Zizkova z duvodu Lukasova stehovani nas protahl na znama mista, kde jsem si vzpomnel na jednoho kolegu z divadla, jehoz jmeno dnes kazdy v kalendari zahledne.
Lubor, dnes zaplnuje kazde periodikum, kazdy stul, na kterem alespon tydenni kalendar postava a ja se svou ostrihanou hlavou zamrzam na tomto bode.
Tedy Lubore, hoj hoj

Linda, Samuel 1.9.

Gustav u Castrovců nepochodil a tak se dera na západní frontu východního pobřeží, jižního výběžku Severní Ameriky.
Venku je již k ránu značná kosa, i já to pociťuji a až děcka vstanou, pohrnou se zpět do školních tříd.
Svátek má Linda a Samuel, což je opět nezvyklé a máloto se o tom dá psát.
Stále bořím svůj zrak na akviziční proces, takže má orientace směle směřuji mimo PC.
Zrak je z toho zdrcen.
Proto jindy.
ČuS

Ludvík 19.8.

Tak si tak jedeme v autě směrem Ostrava a tu nalazeno nějaké radio Ceskeho rozhlasu a poledni porad pisnicek na prani.
Dovolal se nam posluchac xY, který si pral Karla Gotta.
Starsi pan do eteru zvolal pomalou stareckou mluvou, …. Tak jak bych chtel zahrat pisnicku pro Ludvu, který ma dnes svatek, a taky Kvetusce, která je tak hodna … (asi po 3 minutach ) …. A taky Lojzíkovi, který nam nosi slepice.
Moderator byl naprosto v pohode a delka proslovu volajiciho pana ho nikterak nerozhodila. Kdyby snad Kája hral jako podkres, patrne by vubec pod slovy volajiciho pana nedostal sve místo na vlnach lokalniho radia.
Nastesti to rozlouskla další volajici babicka, která si mimo jiné prala poslat pisnicku bezejmenu cloveku.
No, a Ostrava byla razem jako na dlani.
Ludwig van Beethoven, to je dnesni oslavenec a samo nejen on.
Tak si naladime další stanici a budeme hledat jeho skladby.

Lada 7.8.

Princezna ignoruje červené světlo na semaforu a auto ruské provenience sráží nebohou dívků na zem.
Lada sráží Ladu.
Josef vše pozoruje zpovzdálí a něco čmárá do svého blogu. MiLada křičí. Malé děcko, jehož eR ještě není znělé říká mamince, že jí má "Lada"
NáLada okolních lidiček trochu zkomírá.
Olympiáda za humny, pro sportovce to je sváteční baLada, tedy pro ty, kteří tam nejsou, bo patrně pro tamní nastane maLadaptace, pro zvýšený výskyt "zamořenin". Tamní představitelé říkají, že to je pouze vlhkost, ale světové organizace hlásí mnohonásobně překročené koncentrace snad všeho. Naproti tomu exportéři propadají depresím a jejich kaLáda dostává reálných rozměrů. Sice padesátníky znehodnotíme o pár týdnů později, ale ČNB neuvolila snížit úrokové sazby, jaká to škoda, no alespoň máme přes léto pevnou korunu.
Je čas oběda, v jídelníčku roLáda, což je důvod pro chutný pokrm.
Perun s tebou, doprovázem s Ladou, jenž mu vytvářela rovnováhu pro nás, všechny slovanské potomky. Takže dnes je docela významný den.
Proto se s klidem můžeme vydat do Rakous a přeplněné břehy vltavské vyměnit za Salzu. No prostě paláda :-)
Ha, nevím proč, ale svět se nějak točí v sobě samém a provázanost zasahuje do sebe.
Právě hraje Kryštof s písní Kruhy z duhy a text něžně navozuje olympijskou tématikou na další období.
Venku opět praží a je čas vyrazit za hranice všedních dnů a z pátku si udělat víkend.

Tak Perun a Lada s váma

Libuše, Amálie 10.7.

Barevne leto zacalo.
Stojim v chladne predpulnoci Ostrave a ocekam prichod dalsiho interpreta.
Lide v dobrem rozmaru

Ljuba 16.2.