Štefan & Sára 9.10.

Ospalá čtvrteční ráno, kolorovaná nepropustnou mlhou dělají z dnešního dne v očích kolemjdoucích smutný den.
Žádné úsměvy, jenom spěch a sevřené prsty v dlaních budí dojem chladného dne.
V práci je to skoro to samé. Jediná mužská část jsem zde já, ostatní pánové polehávají s předadnutou chorobou.
Už ji já na sobě subjektivné cítím závan slabosti, stejně jako finanční krize v hlavách investorů dělá šrumec.
To však nic nemění na faktu, že dnes je opět dvojí svátek.
Poikud uvedeme dámu v čele, avokujeme mi to Saudokvu fotografickou tvorbu, která koresponduje s dnešním počasím, jen je barevnější. Svátek má Sára.
Opouštím Nicka Cava a vrhám svůj sluch k nenasycenému Ahmedu. V termosce čaj a nálada se zvedá.
V závěsu Sáry se krčí Štefan, na nějž mi hlava nestačí a tak nutno připomenout krásný den pro Elišku, která dnes u Šindelářů má svůj první rok.
Již konec pracovní procesu nastává a tu se nám i mlha krčí pod chodidlem a dohlédnout lze do dalekých krajů.

Linda, Samuel 1.9.

Gustav u Castrovců nepochodil a tak se dera na západní frontu východního pobřeží, jižního výběžku Severní Ameriky.
Venku je již k ránu značná kosa, i já to pociťuji a až děcka vstanou, pohrnou se zpět do školních tříd.
Svátek má Linda a Samuel, což je opět nezvyklé a máloto se o tom dá psát.
Stále bořím svůj zrak na akviziční proces, takže má orientace směle směřuji mimo PC.
Zrak je z toho zdrcen.
Proto jindy.
ČuS

Servác 13.5.

Servus chlape, zdravilo se na Pankráci a nejen tam.
Ani dnes parta zmrzlých mužíků není aktivní a teploty šplhají k závratným výšinám.

Co na plat, servus a jdeme se potit ven

Svatava 11.5.

Jsem stinem, kvetiny jsem slabou teckou
A kdyby život byl tochu jasnejsi i ja bych byl trochu stastnejsi... To si pobrukuju od rana, co jsem zahladl ranni paprsek pred sestou. Ale fotit se mi fakt nechtele. Ani to za moc nestalo a pripadalo mi to, no spise sila tepla byla zrejma a chladne slunko na profoukane hladine nebylo padnym duvodem opustit spacak. Takze zvesela jsem si pobrukoval, bo jsem si jestre tridil myslenky tulaka.
Pokud jen petinu budu realizovat, tak jsem dobrej...

No a potom jsem se pri baleni zdaraku zasnil, slunko dopada z vychodu, nasleduje ho studeny vetrik a na hladine se zobrazuji svetelna pismenka. Objevilo se tam slovo zoufalstvi a tu razem TataBojs vystridala pisen Muchomurky bile a tu melodii nejak nemohu dostat z hlavy, takze nas tochu pribrzdila a musel jsem to zde napsat, ... Budem sbirat v lese, ho oohoo ooo. MB...
Slunko pali, ale ten vitr mu ubira na sile.
Presunu se k Certovu jezeru, tam budu za par okamziku...
Trufale tvrzeni, necela hodinka jen to mlasklo. Bo se tudy dlouho nesel zapomnel jsem na certovu stezku.
A pak ze cesta do pekla je snadna:-)
Potkal jsem alespon snehulaka a pri brodejin mokrinama jsem zmenil song v hlave, ale nevim kterej to od Psich vojaku byl, snad kdyz jsem se zaboril do Hustyho bahna promenil jsem slova za ... Ale zacina mi bejt tohle mesto tesny Snad Mysticky Rusky OP.4
To neni podstatne a se Svatavou to nema co do cineni. Snad jen ta mistni povidacka o pradlene, co chodila prat do Certova jezera, protoze zde pradlo melo nadechanejsi vzhled, ale tradovali se zde zvesti, ze o pulnoci se zde setkavaji certi z z sireho okoli a osnuji plany na nepoctive dusicky.
Tu se nase stradava pradlena rozhodla vyprat panske pradlo o pulnocnim uplnku, aby pripadna odmena byla trochu vetsi nez obvykle. A tak svuj zamer rekla sve sousedce Valerii, kterou stale mela za nevinnou divku, ktera ji casto a bez jakekoliv odmeny pomahala. Pradlena ji rikala svata dusicka.
Jenze Valerie o tom nikomu nerekla a jala se sledovat pri pulnocnim besneni zivlu za pradlenou. Obloha byla nadherne cista, toliko hvezd se dlouho nepamatovalo a mesic dosahoval neznatelnych rozmeru.
Tu pradlena prala a prala, kdyz zpoza stromu na druhem brehu zahledla certa. Tuze se lekla a z vrtkaveho kamene se preklopila v jezero. Chlad ji stihl razem takovy, ze v okamziku ztratila vedomi a naveky ulehla na certovo dno.
Nez se tak ale stalo, zahledla na brehu svou svatou pomocnici Valerii a zvolala hlubokym hlasem `SvataVa` - lerie jiz nedorekla, bo voda byla mocnejsi nez jeji hlas a tak tato slova utichla spolu s ni.
Na druhem brehu, to nebyl cert, ale jen hajny zdejsiho kraje, ktery si kontoloval svuj revir.
Kdyz pak roznasel zpravu o tom, jak se utopila, respektive Certem byla vtazena nejaka Valerie.
Baterky dochazeji. Tedy konec

Svátek práce 1.5.

Bude pozdní večer, první Máj.
Člověk který nepracuje, půjde v háj.

Dnes má svátek každý, neboť tento den se sešlo toliko událostí, že se ani nedají vyjmenovat.

Tak například se EU dohodla, aby se to pamatovalo pamětníkům dobře, že své teritorium rozšíří na východ.
Co je dobrý počit. Představa, že se vše bude koncentrovat na jeden den v roce je lákavá.
Takže dnes jsem právoplatným členem EU již čtvrtým rokem.

Dnešní den začala vysílat Československá televize a nový kanál ČT 24 na tento den navázal rovněž zprovozněním svého kanálu.

A aby toho nebylo málo, tak nejznámnější význam dnešního dne je svátek práce, kdy se opět Československá dělnická třída v Chicagu (Chicago je nejen městem AlCaponeho, ale údajně tam je největší koncentrace našinců ve státech) uspořádala nějvětší stávku v té době, že to mělo dopad až do dnešních dnů.

Je však s podivem, kolik lidí dnes tento dělnický svátek oslavuje prací, protože to v té době o to právě šlo :-)
Hold, čeho je nadbytek, toho si netřeba vážiti.

No nic, dost bylo psaní, je čas také tvořit hodnoty a zpět se do práce ponořit.

PS: netřeba se znepokojovat, jsem sice v práci, ale dnešní den budu měnit za následující pátek, takže zmínění se o tom bylo jen provokativní.

Krásnou tulení nemoc, začíná měsíc lásky

Slavěna 12.2.

Slavomír 22.1.

Tak byt nejsem sportovni fanda, tak ke jmenu Slavomir bleskurychle
priradim Lener. A k této kombinaci patri hokej a zase hokej. Kdy
trenoval narodni hokejovy tym nereknu, ale trenoval.
To uz je konkrektni osoba a v narode znacne znama, takze si každý
dokaze udelat obrazek sam.
Tato TRAM story jede obracene, bo rano jsem nestihal, v praci byl
frmol a v podvecer jsem letel vratit knihy do knihovny.
Pri te prilezitosti jsem potkal jednu divadelnici, se kterou jsem
nebyl vice jak 8 let v kontaktu.
Slava nam.
Ted jen ten Mir pridat a mame z toho Slava Mir, tedy Slavomir.
bezne slovanske jmeno, dle meho u knizat a kralu, kteri si sve
kralovstvi hlidaji diplomatickou cestou a valky nechteji.
Proto jim poddani oslavuji a radi jsou za takove panovniky.
Cas vyprsel, vice se toho nevejde ...