A je to tady. Svatek jako hrom. Ten do ceskych luhu a haju moc
nechodil a princove slavili jineho milovnika v jejich rozcarovani. Ano
svatek ma Valentyn. Zadneho osobne neznam, ale jednu Valentinu, ktera
není v nasem kalendari ano a prave jeko vsichni neuvedeni si vybrala
svatek svého muzskeho protejsku.
Jmeno to bude latinskeho vyznamu a o vyznamu tohoto svateho netreba psati.
Ctvrtecni rano je chladne, v TRAM frkaji kapesniky, ve Zborovske do
chodniku tluce kladivo a spechajici auta projizdeji otevrenou
zastavkou pres vyskakujici cestujici.
Priserny chlad se vdral skrze otevrene dvere.
Ano, dnes jedu pozde, spalo se mi ruzove a kdo by chtel na Valentyna
opustet vyhraty pelisek a zanechat tam sve krasnejsi ja?
Neco to ma do sebe, i kdyz lide na ebe dnes nejsou vice usmevavejsi,
jejich ranni pohledy prozrazuji kazdodenni vsednost a ocekavajic
znovuzvoleni sveho krale. To se posledni patek nepovedlo, tak se o to
pokusime znovu. Letos je rok osudovych osmiCZek, tak verim, ze se to
povede na poosme.
Uz je muj cas
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat